Škola v přírodě den druhý

To jsme se ale dobře vyspali! Budíček až o půl osmé a nad hlavou modré nebe. Při snídani jsme si vybírali z rautu, každý, na co měl chuť. A když jsme se posilnili, mohli jsme se věnovat svým školním povinnostem. I když to vlastně mimo lavice je spíš zábava. A před obědem jsme měli čas i na krátkou procházku. Po rajské s masovými kuličkami a knedlíky jsme se připravili na odpolední výlet. Přesunuli jsme se autobusem do muzea Velkých Karlovic. Muzeum není velké, ale nabídlo nám spoustu zajímavostí. Nahlédli jsme, jak vypadal život na vesnici ještě před tím, než vůbec postavili naši školu. Viděli jsme, čím se lidé zabývali, co vytvářeli, co pěstovali, jak se oblékali. U místního řemeslníka jsme měli možnost vyzkoušet si, jak se brousilo sklo a mnozí z nás tak mají pro rodiče vlastnoručně vyrobené dárečky. A kdo zrovna nevyráběl, ten nakupoval. A pro mamku a taťku už mám, teď ještě bráška, sestřička, babička, dědeček ..... Docházejí penízky... Ještě musí zůstat aspoň na zmrzlinu. S muzeem jsme se rozloučili společnou fotografií a vyrazili ještě dál směrem k Valašskému Betlému. Jen nedaleko od muzea, dále v dolině na jedné stráni mají instalovaný dřevěný Betlém. Podle vyřezaných postav jsme hádali, jaká řemesla asi představovaly. Cesta strání nás dovedla kolem "Poslední večeře" až k samotným "jesličkám". Tak jsme si zavzpomínali na Vánoce a po prohlídce dřevěné galerie se vydali na zpáteční cestu. Čekání na autobus jsme si zkrátili mlsáním zmrzliny. A i když bylo před večeří, smažený sýr a bramborová kaše do nás padaly jako do studny. Prý jsme snědli všechno, co v kuchyni připravili. Po večeři jsme neodolali aktivnímu pohybu. Někdo zvolil fotbálek, někdo aerobik, někdo si pohopsal na trampolíně nebo vyrazil na projížďku na koloběžkách. Teď už spokojeně oddychujeme, protože se přece musíme pořádně vyspat před zítřejším celodenním výletem.